Kapitola 11

Jak se děti v předškolní třídě učily počítat

Přišel poslední den, kdy byl Tomášek před odjezdem do lázní ve školce. V době předškolní přípravy jim dnes paní učitelka rozdala různé geometrické tvary. Děti z nich měly na její povel vybrat trojúhelník, kruh, čtverec a obdélník. Potom jim nechala chvilku, aby si z těchto geometrických tvarů mohly něco sestavit.
Tak například Tomášek si před sebe poskládal tři modré obdélníčky, na ně postavil další dva žluté obdélníčky, takže mu vznikla kapota auta. Jako kola použil dva modré kruhy a měl před sebou celé autíčko. Markétka vedle něj si vzala několik zelených obdélníčků a sestavila je nad sebe. Potom si našla několik zelených kruhů a vytvořila korunu stromu. Jen samotný zelený strom se jí ale nelíbil, a tak se natáhla ještě pro jeden červený kruh a vložila ho doprostřed koruny stromu. Teprve pak byla se svým dílem spokojená.
Paní učitelka chodila kolem dětí a hezky je chválila, co vše dovedou ze všech těch tvarů vymyslet a sestavit.
Potom se dětí ptala, jestli má například Tomášek ve svém autě víc tvarů než vedle strom Markétky. Každé dítě si počet tvarů spočítalo a výsledek řeklo paní učitelce. Když si děti takto procvičily svou představivost a počítání, rozdala paní učitelka grafické listy. Dnes na nich děti měly obrázky hrušek a jablek. Měly je sčítat a pak zase odečítat. Počítalo se jen do deseti, ale odečítání některým dětem moc nešlo.
Během počítání řekla Barča nahlas: „Paní učitelko, paní učitelko, já už umím počítat do dvaceti. Můj tatínek mě to naučil.“
Paní učitelka řekla: „No vidíš, tak až tady s tím skončíme, můžeš nám pak počítat nahlas do dvaceti.“
Když skončily děti svou práci s grafickými listy, řekla paní učitelka Báře, ať všem předvede, jak dokáže počítat do dvaceti. Holčička se postavila, uklonila se a jako když bičem mrská spustila naučenou básničku do dvaceti.“
A paní učitelka řekla: „No výborně, Barunko, jsi šikulka. Jen příště počítej pomaleji, abys ta čísla také víc vnímala, jak jdou hezky za sebou.“
Hned potom se paní učitelka rozhlédla po třídě a zeptala se: „Je tu děti ještě někdo, kdo umí také počítat víc než do deseti?“
Ve třídě předškoláků se zvedlo několik rukou. Paní učitelka vyvolala Oldu, který netrpělivě třepal rukou nad hlavou.
„Tak Oldo, postav se a ukaž všem, jak to umíš,“ řekla a dobrácky se usmívala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *