Kapitola 10


Kapitola 10 Deniska přijíždí

Ten krásný srpnový den měla maminka narozeniny. Od rána připravovala k jídlu různé dobrůtky. A malá Gina tak chodila z obývacího pokoje kuchyní do předsíně a pak do dětského pokoje a zase zpět. Cestou nasávala ty neuvěřitelně libé vůně. Doufala, že i ona dostane, jak se říká, něco dobrého na zub.
Ve vzduchu pociťovala zvláštní nervózní atmosféru. Jen stále nechápala proč. Chystá se dnes snad něco zvláštního, něco výjimečného, o čem ona neví?
A před polednem se konečně dočkala. Otevřely se totiž dveře do bytu a do předsíně vběhla rychlostí blesku roztomilá holčička s hodně tmavými blond vlásky. Ty se jí lehce vlnily kolem půvabného obličeje. Modrošedé oči nadšeně zářily. Hezky vykrojené červené rtíky byly lehce pootevřeny samým očekáváním.
To tatínek nevydržel a cestou do Prahy desetileté dcerce prozradil velké tajemství. Když se Deniska v autě dozvěděla, že maminka koupila štěňátko, zakřičela nadšeně HURÁ a nemohla se dočkat konce cesty.
Nyní tedy nedočkavě vběhla ještě v letních sandálkách do bytu. Nic nedbala na tátovo upozornění, že si má boty sundat. Doslova jako velká voda vlítla do obýváku a objala překvapené štěňátko. Pak si spolu holčička a štěně začaly hrát a nebylo možno poznat, kdo z těch dvou je rozdováděnější ani kdo je šťastnější. Obě dvě byly na vrcholu blaženosti.
Tolik vřelé pozornosti se Ginečce od Vanessky ani Vašíka ve velkém domě nedostalo. Možná to bylo přísnou výchovou ve druhé rodině. Možná také tím, že vřelost se tam moc nepodporovala. To Gina samozřejmě nevěděla. A nutno dodat, že jí to momentálně bylo úplně fuk. Nadšeně skákala a dováděla s novou holčičkou. A byla z toho obrovská láska na celý její psí život.
Tatínek si pejska na chvilku též ukradnul. Lehl si k němu na modrý koberec a nechal se očichávat i olizovat. Gina překvapeně zkoumala nového člena rodiny, který měl na bradě a pod nosem tmavé vousy. Legračně ji to šimralo na čeníšku. S tím se za svého kratinkého života u lidí ještě nesetkala.
Říkala si: “Má chlupy kolem čenichu, ale pes to zaručeně není. Je to prostě chlupatý člověk. Zajímavé, moc zajímavé. Toho budu mít určitě ráda. Hlavně že je na mě hodný.”
Po výborném obědě nasedl tatínek opět do auta, aby se po hodině cesty zase vrátil a přivezl natěšeným holkám babičku Boženku. Ta bydlela až na druhém konci Prahy. A tak Gina objevila, že do rodiny patří ještě i velmi hodná a laskává, moudrá stará paní, která si od ní nechává olizovat své velmi nemocné a hodně oteklé nohy.
Odpoledne konečně všichni oslavili maminčiny narozeniny. Tatínek přivezl z cukrárny výborný dort. Holky honem zabalily pro maminku dárečky do krásných květovaných papírů a ovázaly je růžovou stužkou. Pak je ovšem napadlo, že by i pejskovi mohly přivázat stuhu kolem krku. Čí to byl vlastně nápad, se dnes už neví.
Každopádně když tatínek přinesl do obývacího pokoje na stolek dort se zapálenými svíčkami, nakráčela Ginečka do pokoje s růžovou stuhou ovázanou kolem bílého krčku. Dlouhá růžová mašle za ní legračně vlála a Ginu to znervóznilo. Chtěla si to dlouhé, co se jí připletlo mezi zadní tlapky, za každou cenu sundat. A tak předvedla všem přítomným legrační tanec s několika výskoky a kotrmelci. To se ale všichni nasmáli! A bylo jim spolu moc dobře. A Ginečka byla šťastná, že přispěla k jejich zábavě.
Maminka sfoukla svíčky na dortu a pak šla a osvobodila svůj živý narozeninový dárek z růžového zajetí.
Jelikož tatínek její narozeninovou oslavu nahrával na video, měli ten Giny akrobatický kousek navždy zvěčněný. Když si pak film pustili v televizi, vždycky se u toho hodně nasmáli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..