Kapitola 10

Kapitola 10 Romantický večer s kytarou

Oheň krásně plápolal a osvětloval tvář tatínka Tima a maminky Carol. Všichni byli již po večeři a užívali si nádherného večera. Seděli na rozkládacích kempových křesílkách kolem ohně. Byli teple oblečeni, jelikož na poušti je ve dne horko, ale večer se náhle ochladí a noci jsou dost chladné. Táta hrál na svou oblíbenou kytaru známé folkové a country písně a všichni společně zpívali. Pak zazpíval pár slov písně Eddieho Sheerana Fotograf, jejíž slova zněla asi nějak takto:
„Uchováme svou lásku na fotce
Tyhle vzpomínky jsme vytvořili pro sebe…
Tam, kde se naše oči nikdy nezavírají
Srdce nikdy nezlomí
A čas navěky stojí

A tak mne můžeš nosit v kapse
U tvých roztrhaných džín
Tisknout mne k sobě
Až dokud se naše oči nesetkají
A už nikdy nebudeš sama
Počkej, až se vrátím domů.“

Pak maminka zaprosila: „Time, přihoď tam ještě nějakou od Dylana. Ty já miluju, vždyť víš.“ A hodila po tatínkovi významný pohled.
A tak tatínek spustil světoznámou nádhernou píseň Blowin´ in the Wind. Maminka se rozněžněle na tátu usmála a myšlenky se jí zatoulaly do doby, kdy se poznali na jednom studentském večírku na koleji vysoké školy. Tenkrát se do Tima zamilovala, dalo by se říct, na první pohled. Hrál krásně na kytaru a ještě lépe vybrnkával právě písničky známého písničkáře Boba Dylana. Jaké to byly nádherné romantické časy…
„Tatíí, a zahraj ještě tu legrační o kačerovi, prosím,“ přerušila romantické kouzlo dcerka Annie.
A tak táta spustil a při zpívání těch legračních slov se občas na děti srandovně pitvořil. Někdy zpíval hlubokým, jindy zas vysokým hlasem a kluci i Annie se řehtali jak pominutí.
Vtom Chris ukázal rukou na tmavé nebe a zvolal: „Hele, vidíte? Támhle letí draci!“ Jack se rychle ohlédl bratrovým směrem a též viděl, jak se něco, co vypadalo jako dva hodně velcí netopýři, vznáší opodál.
Annie se strachy přitiskla k mamince a vypískla: „Draci? Tady jsou draci? Mamííí!“
Maminka ji objala a honem řekla: „Ale kdeže by se tu vzali prosím tě draci? To kluci zas fantazírují! Hele, fakt ji nestrašte! To byli asi jenom netopýři. Ale ti nikomu neublíží. Nemusíš se ničeho bát, zlatíčko.“
Táta se nenechal dětským fantazírováním rušit a hrál a zpíval dál. Jen si v duchu pomyslel: Ti mají ale fantazii. Škoda, že už nejsem malý kluk.
Kluci dali hlavy dohromady a mladší Chris přesvědčoval staršího Jacka: „Jacku, já je viděl dobře. Opravdu to byli dva draci. Vážně. Nekecám. Na mou duši a na oslí uši.“
„Jo a na mý špatný svědomí, viď? Neboj, já je taky zahlíd, nemysli si. Jenže naši tomu nevěří. Ale před Annie už radši ani muk. Je ještě mrně a navíc holka.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..