Kapitola 30

Kapitola 29 Konečně u cíle

Noc, kdy se Tyrhen a Sajdra dostali do blízkosti domu, kde bydlí Kramerovi, pro ně byla opravdu náročná.
Letěli dost vysoko na nebi a střížím zrakem sledovali velké obytné auto, v němž jela rodina domů. Snažili se neztratit karavan ani na chvíli ze svého zorného pole. Nebylo to ale jednoduché. Zpočátku auto stále sledovali podle rozsvícených zadních světel a letěli ve vyšší vzdálenosti nad ním. Jenže jak se přibližovali k zalesněným horám, chvílemi ho ztráceli z očí, jelikož jim dobrý výhled znemožňovaly stromy, které rostly přímo u silnice. A tak se stalo, že museli letět mnohem níž, než než původně chtěli. Letěli tedy přímo nad karavanem či téměř vedle karavanu v zákrytu za sebou. V tu chvíli je také zahlédli Annie, Jack a Chris.
Náhle se před nimi rozsvítilo tisíce světel a karavan vjel do městečka Big Bear City. Zde bylo díky veřejnému osvětlení mnohem lépe vidět. Mladí draci nevěřícně kulili své veliké oči na to množství zářících světel, jež osvětlovalo obrovské množství domů a ulic mezi nimi. Na některých domech blikaly neónové poutače a měnily své světlo ve stále jiné a jiné křiklavé a veselé barvy. Jak byl ten svět náhle krásný a rozmanitý! Těch barev a světel na každém rohu!
Vtom projel karavan několika ostrými zatáčkami a blížil se k lesu. Na své pravé straně nechal obrovské lesknoucí se jezero. Velké auto mírně stoupalo vzhůru a míjelo ulice s mnoha domy a domky. A vtom zastavilo. Světla zhasla. Byli u cíle.
Jejich první velká noční pouť skončila. Ale co teď? Viděli, jak dospělí i děti vešli do domu se svými mnoha zavazadly a ve velikém domě se postupně rozsvěcela téměř všechna světla.
Kus za domem začínal borovicový les. Sajdra a Tyrhen ladně přistáli kus za domem a vydali se po svých k lesu. Když se jim zdálo, že ušli dost velký kus cesty směrem do kopce, narazili na nižší skály.
Ano, to je ono. Tady se zatím uloží k odpočinku. Zde, daleko od lidí mezi stromy snad najdou klidný spánek.
Tyrhen se uvelebil hned u paty skály pod vysokou borovicí a blaženě pronesl: „Sajdro, cítíš, jak nádherně to tu voní?“
A Sajdra nadšeně odpověděla: „Nádhera! Taková úžasná vůně! Snad budeme mít štěstí a toto bude náš nový domov.“ A uložila se hned vedle bratra.
Za chvíli bylo už jen slyšet Tyrhenovo hlasité pochrupování.
Sajdra potichu naslouchala novým zvukům lesa a rozechvěle přemýšlela, co je asi zítra čeká. Bude tu pro ně v okolí dost jídla a vody? Jakému novému nebezpečí budou nuceni čelit? Nakonec však také usnula.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..