Kapitola 35 Troy nebo Seznámení ve třídě STŘEDA
I toho následujícího dne se Chrisovi do školy vůbec nechtělo. Po té divoké noci si nepřipadal vůbec odpočatý. A při pomyšlení, že bude zase sedět blízko Normana, který ho tak náhle zradil, se mu úplně pokazila nálada.
Vyndával si z tašky učebnice a sešity, když vtom jeho pohled sklouzl směrem ke dveřím. Ano, tam seděl nový spolužák Troy Taylor. V další lavici vedle něj bylo volné místo a v lavicích kolem něj seděly vlastně jen samé holky.
Na první pohled vypadal Troy jako míšenec. Černé rovné vlasy měl trochu delší a uprostřed čela je měl rozdělené na pěšinku. Často si je strkal za uši. Uprostřed nosu měl patrný vystouplý hrbolek a jeho oči měly takový zvláštní, trochu protáhlý mandlový tvar. Vroubené byly hustými černými řasami, které mu už nyní mnoho dívek závidělo. A ty jeho oči měly kromě toho zvláštního exotického tvaru nádhernou, sametově hnědou teplou barvu. Byl o trošinku vyššího vzrůstu než Chris.
Toho dne, kdy Troy přistoupil do nové třídy, nebyl zrovna Chris kvůli lékařskému vyšetření ve škole. Tak se vlastně stalo, že nového spolužáka vlastně ani moc nezaregistroval.
Nyní si povšiml, že tam docela klidně sedí a něco si čte. To ho docela zaujalo. Neznal ve třídě dalšího kluka, který si hned, jak přijde ráno do školy, otevře knížku a začne si číst. Určitě to musí být něco napínavého, když ani nevnímá, že si ho Chris už delší dobu prohlíží. Jenže pak mu došlo, že si možná čte i proto, jelikož se s ním ve třídě nikdo z kluků nebaví.
To jiní kluci i holky pořád jen koukají do mobilu. Občas si vzájemně něco ukážou nebo hrají hry.
Vtom už ale začínala hodina anglického jazyka a Chris musel začít dávat pozor. Všichni museli své mobily vypnout, aby jim je učitel nezabavil.
O přestávce se Chris pohledem k Troyovi několikrát zase vrátil. Viděl, že světlovlasá Samantha, sedící před ním, se s ním občas docela baví. A teď se na něj i hezky usmála. Ve tvářích se jí udělaly takové hezounké ďolíčky, až přitom vypadala jako pěkná porcelánová panenka.
Během toho dnešního dopoledne pocítil Chris zvědavost a určitou touhu dozvědět se o tom novém chlapci něco víc.
A tak když šel schválně o poslední přestávce toho dne na záchod, přichomýtl se cestou ke dveřím u Troyovi lavice a zeptal se: „Ahoj, můžu se zeptat, co to čteš za knihu?“
Troy sebou úlekem trochu trhl, ale pak odpověděl: „No samo, že můžeš. Je to super knížka o dracích. Taková dobrodružná fantasy, ale fakt hodně napínavá.“ A vzápětí se na Chrise trochu pousmál.
Chris mu úsměv oplatil a pak řekl: „A myslíš, že až to dočteš, že bys mi jí půjčil? Jestli teda můžeš.“
„Půjčím, ale už jí má bohužel zamluvenou tady Samantha. Tak až jí dočte. Jestli tedy vydržíš čekat tak dlouho. A jestli ne, viděl jsem ji taky tady ve školní knihovně.“
Chris se podivil: „Ty chodíš do školní knihovny?“
„Jo, chodím, mají tam spoustu suprových knížek. A chodím s mamkou i do velký městský knihovny tady v Big Bear Lake. Tam je ještě větší výběr. Viděl jsem tam spousty dobrodružných knih.“
„Jakých třeba?“ chtěl vědět Chris.
„No třeba o ponorkách, o Indiánech, o stopařích, o vzniku různých vynálezů. Mají tam i spoustu příběhů o životě s divokými zvířaty. Znáš třeba Příběh levhartice Penny? Ne? Ale ten příběh o lvici Else asi znáš, viď? Šlo to i v televizi jako film. Ten my doma všichni milujem. A táta mi minule doporučil knížku o Mauglím. Až dočtu tuhle, hned si ji půjčím.“
„O Mauglím?“ otázal se zvědavě Chris.
A Troy mu začal nadšeně vykládat, že malého Mauglího unesl z vesnice jako malé mimino lidožravý tygr. Vychovala ho ale vlčí smečka v divoké džungli v Indii. A že mu tam šlo často o život, protože na něj měl spadeno tygr Šer-Chán. Chris na něm visel očima a všechno, co Troy vyprávěl, znělo tak zajímavě, tak dobrodružně. Úplně zapomněl, že chtěl jít původně na záchod. Vtom už zas zvonilo na poslední hodinu.
Ten by se mi určitě nesmál, když bych mu řekl o dracích, napadlo ho v duchu, když sklízel školní potřeby do batohu na konci hodiny.
Cestou domů v autě si pak s radostí pomyslel, že je to vlastně moc fajn, že Troy bydlí tak blízko nich.