Kapitola 4

Kapitola 4 První pokus, jak se dostat k vodě

Druhého dne ráno Sajdra i Tyrhen chutně posnídali. Poté si opět procvičili svá mohutná křídla.
Vtom Tyrhen povídá: „Začíná být zas úmorné horko. Je načase se přesunout o kus dál někam do stínu.“
„Máš pravdu. Tady se to už nedá vydržet. Mám strašnou žízeň,“ přitakala drakovi sestra a přemýšlela, co dál.
„Jak se ale odsud dostaneme? Kolem dokola jsou jenom strmé skály a nikde žádná voda, přemýšlela Sajdra nahlas.
Vtom Tyrhen objevil úzkou soutězku, jež vedla mezi skalami z rokliny ven. Natáhl svůj dlouhý krk a strčil tam nejprve hlavu. Zdálo se, že tudy projde. Zbrkle začal lézt do kaňonu mezi vysokánskými skalami. Jenže roklina se postupně stáčela do úzkého komína. Nakonec už dál neprošel.
„Sakra, dál to už nejde! Co teď? Nemůžu se tu vůbec hýbat, natož se otočit,“ ozývalo se ze skalní průrvy přidušeně.
Sajdra na něj volala ze všech sil: „Vůbec tě nevidím. Asi jsi už dost daleko. Zkus jít pozpátku.“
„Pozpátku? Si ze mě snad děláš legraci, ne? Jsou tu všude na zemi kameny. Jak mám vidět dozadu? Nemám tam přece oči,“ rozčiloval se z dáli dračí bratr. Jenže pak pochopil, že jiná cesta zpět nevede a že bude muset pomalinku couvat, aby si neporanil nohy o kameny, jež nedávné zemětřesení rozeselo po celém okolí.
Sajdra na něj volala: „Lez prosím opatrně. Tak jako co noha nohu mine, ale dozadu. To zvládneš.“ Měla o bratra strach. Během toho jediného dne jí přirostl k srdci. Co by tu na světě sama bez něj dělala?
A tak ho povzbuzovala na dálku: „Prostě musíš. Řekni si – Musím to dokázat a všechno půjde, neboj.“ Stála tam na slunci, které jí nemilosrdně žhnulo nad hlavou. Viděla, že není kam se schovat. Nikde nebyl ani náznak stínu. Její žízeň se pomalu stávala nesnesitelnou.
A pak se konečně objevil. Pravou nohu měl nepěkně odřenou do krve a pravé křídlo též na několika místech krvácelo. Bylo jí bratříčka líto. Šel první, aby prozkoumal cestu a teď je zraněný. Ale co s tím teď? Chtělo by to vodu. Ale kde ji nalézt? A jak se k ní dostat? Myšlenky v hlavě jí rychle poletovaly. Na něco musí přijít. Přece se nevyklubali včera z vejce, aby tu dnes zahynuli na té sluneční výhni žízní!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..