Kapitola 17

Kapitola 16 A co kluci, kdepak jsou aneb záchranná výprava

Ráno v kempu začalo celkem slibně. Malá Annie se probudila brzy a zjistila, že spí ve spacáku vedle tatínka. Chvilku se s ním mazlila, ale pak tatínek řekl, že už se musí vstávat, jelikož je čeká velký a náročný výlet. Táta vylezl ze stanu a začal se protahovat. Pak došel vzbudit do karavanu mamku. Jenže ta už byla vzhůru a dělala pro všechny bohatou snídani. Čekal je celodenní výlet, tak se musí vydatně nasnídat. Annie si ještě chvilku hrála ve spacáku s panenkou. Pak ji ale tatínek vyhnal. A že prý jdou budit kluky do vedlejšího stanu.
„Tatíí, já, já je vzbudím!“ běžela ke stanu dcerka plná nadšeného odhodlání. Natáhla se dolů pro zip a počala stan otvírat. Vlezla dovnitř a ozval se divný zvuk. Znělo to jako zavzlyknutí.
Tatínek to už nevydržel a zvolal: „Klucíí, vstávat, jde se na túru.“ Pak se ale vynořila Annie ze stanu a po tvářích se jí koulely velké slzy.
„Oni tam nejsou. Nikdo tam není,“ brečela Annie už nahlas. Byla tak hrozně zklamaná, až se z toho lítostivě rozbrečela. Tak se těšila, že na kluky hupsne do stanu a ono nic.
„Jéje, no tak vstali dřív a došli si, víš, kam asi. Přece bys kvůli takové blbosti zas nebrečela. S váma holkama je to vážně někdy těžký,“ posteskl si tatínek. Kluci ho dnes svým ranním vstáváním docela příjemně překvapili.
Mezitím maminka už nosila jídlo a pití na venkovní dřevěný stůl. Jenže kluci stále nikde. Rodičů se začal zmocňovat nejprve pěkný vztek a poté pro změnu strach. Kladli si otázku, jak je možné, že kluci zmizeli a nikomu nic neřekli. To ještě nikdy vlastně neudělali.
„Já je přetrhnu! Tak tohle jim jen tak neprojde! Už dávno jsme měli vyrazit na túru a oni si někam sami zmizí! “ zlobil se tatínek. V obličeji byl brunátný vzteky a zatínal ruce v pěst. Pak řekl, že to čekání už nevydrží a jde je hledat.
U maminky se ohromný vztek vystřídal s velkými obavami, které postupně přerostly v čím dál větší strach. To není samo sebou, aby se nadobro vypařili a nedali o sobě nikomu vědět. Aby se jim tak něco stalo! A co když je někdo unesl? V dnešní době je možné vážně všechno.
Když se tatínek vrátil zase sám, navrhla zoufalá maminka, že zavolají policii, ať je jde hledat. To tatínek ale zavrhl.
„Zatím ne,“ řekl.
Mezitím se v kempu mezi lidmi rozkřiklo, že se v noci ze stanu ztratili dva malí kluci. Lidé z okolních stanů přišli rodičům nabídnout svou pomoc. Sešlo se jich u jejich stanu asi šestnáct.
„Lidi, poslouchejte mě. Musíme utvořit několik skupin a vydat se několika různými směry. Kdo půjde s námi kluky hledat, ať zvedne ruku,“ zvolal hlasitě vysoký hubený muž s brýlemi na nose. Několik mužů i žen zvedlo odhodlaně ruku.
„Výborně. Jste vážně skvělí, viďte, Time?“ otočil se muž s brýlemi na tatínka. Toho svírala za ruku malá Annie. Vypadala velmi vyděšeně. Mamince se kutálely z uplakaných očí slzy. V ruce držela hrst posmrkaných kapesníků. Byla lidem vděčná, že jim nabídli pomoc.
Zatím se z dobrovolníků vytvořilo pět skupinek po třech a čtyřech lidech.
„A jak ti vaši kluci vlastně vypadají? Máte paní jejich fotku?“ chtěla vědět menší žena ve sportovním oblečení. Maminka řekla, že fotku mají a hned ji přinese.
„A co měli na sobě, to víte?“ otázal se další muž.
Zatímco maminka hledala v peněžence fotku dětí, tatínek všem řekl, že kluci spali v zelené a modré teplákové soupravě.
„Kolik jim je vlastně let?“ chtěl vědět muž v tričku. Tatínek řekl, že jedenáct a devět. Na to jedna paní řekla, že to je ten věk, kdy děti chtějí za každou cenu dobrodružství, ale ještě nemají rozum.
Vysoký hubený muž vzal opět organizaci záchranné akce do svých rukou a řekl:“ Máte všichni mobil, abychom se mohli dorozumět, kdyby někdo děti objevil?“
„A myslíte, že tady na poušti bude všude signál?“ řekla opět žena ve sportovním.
Na to muž v triku řekl: „Doufejme, že signál bude. V nejhorším se přesuneme o kus dál a tam signál zas bude.“
„Já bych navrhnul, neztrácejme drahocenný čas a jdem na to,“ řekl vysoký muž s brýlemi. A tak pět skupin vyrazilo všemi směry, o kterých byli přesvědčeni, že by se kluci mohli za dobrodružstvím vydat. A tatínek vyrazil samozřejmě s nimi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.