Kapitola 29

Kapitola 28 Pěkné pozdvižení

Druhého dne si během dopoledne pustila maminka při práci místní rozhlasovou stanici, kde hezky hráli a díky níž se lidé dozvídali, kde se co zajímavého v okolí Big Bear Lake děje.
Zrovna přebírala zelené fazolové lusky, když slyšela: „Přátelé, vy všichni, co s oblibou posloucháte naši rozhlasovou stanici, napněte prosím uši a dobře poslouchejte. Máme pro vás tajnou informaci, že místní šerif přijal od včerejšího dne již čtyři hlášení od různých lidí. A všichni se shodují v tom, že viděli v okolí jezera létat dva draky. To co nyní posloucháte, není opravdu legrace. Dnes není prvního dubna a neděláme si z vás apríl. Pokud nám k právě vysílané relaci chcete něco důležitého sdělit, naše číslo je, jak již víte, 478-7478. Poslouchejte s námi naše zprávy. Máme pro vás vždy něco zajímavého. A abych nezapomněl, připomínám, že je dnes poslední možnost zakoupit si lístky na koncert studentů střední školy, kteří pro vás nacvičili světoznámý muzikál West Side Story. Loučíme se s vámi a ahoj zase za hodinu. Do té doby vám budou hrát rockové skupiny Deep Purple, Queen, Pink Floyd a Nazareth. Přimeňte si s námi zlatá 70. a 80. léta 20.století.“
Maminka ustala v práci a zůstala hledět velkým oknem do zahrady. Tak přece!

******

Téhož dne odpoledne si místní šerif na policejní stanici svému zástupci zoufale postěžoval: „Jestli to takhle půjde dál, nebudem dělat nic jinýho, než zvedat telefony. Už mě fakt nebaví řešit další telefonáty typu „Tady Thomas Villiams, dobrý den. Prosím vás, nedělám si z vás opravdu legraci, ale jsme tu na túře nad jezerem a s manželkou odtud vidíme, jak nad lesem letí dva draci. Jeden je hnědý až do červena a druhý tmavě šedý. Měli byste to prozkoumat. Slyšíte mě? Halo! Jste tam?“
Druhý policista na to řekl: „No a cos jim na to řekl, prosím tě?“
„Co sem tak asi jako mohl říct? Vypadlo ze mě – Slyším. A kde přesně jste je zahlédli? Můžete to lépe popsat? A pak jsem slyšel, že je viděli někde na jihovýchod od přehrady jezera. Tak jsem jen řekl něco jako díky za hlášení. My to prozkoumáme,“ přiznal šerif nevrle.
Vtom zazvonil telefon. Opět.
Šerif se do telefonu ohlásil a slyšel: „Prosím vás, parkuju tady před posilovnou a najednou vidím, jak přes jezero letí dva draci. Myslím, že bych to měl nahlásit. Jo a neberte to jako fór. To fakt není legrace. Sedí tu vedle mě kámoš a vidí je taky. A přísahám, že opilý nejsem. Jestli chcete, můžete si mě klidně předvolat a sepíšeme o tom u vás hlášení.“
Šerif lapl po dechu, obrátil na kolegu oči v sloup a do telefonu řekl unaveným hlasem: „Klid, nejste první, kdo sem dnes kvůli tomu volá. Není zapotřebí, abyste sem kvůli tomu chodil. Ale pro jistotu si na vás vezmu kontakt. Nadiktujte mi své jméno, adresu a telefon. Ano, píšu si. A kdeže jste je přesně viděli? Na jižním břehu jezera. Aha. Tak vám děkuji. Good bye.“
Vtom se telefon rozezvonil zas. Oba policisté se na sebe koukli a šerif pokynul mladšímu kolegovi, ať to vezme.
Ten do telefonu zahlásil: „Policejní stanice Big Bear Lake, u telefonu zástupce šerifa seržant Jorgensen. Slyším.“ Pak bylo vidět, jak mu mezi obočím naskočily dvě ustarané vrásky a koutky úst se stáhly dolů.
Pak do telefonu řekl: „Ok, ok, uklidněte se prosím, já tam někoho pošlu. Ano, budeme se tím zabývat. Ne, nevykašleme se na to. Můžete se spolehnout. Samozřejmě. Na shledanou.“ Poté poručík vztekle praštil telefonem.
„Co je? Zase draci?“ optal se šerif.
„Jo, přesně tak. A představ si, volala mi učitelka zdejší mateřské školky. Prý byli před chvílí s těmi nejmenšími dětmi na procházce a viděli nad lesem dva draky. Děti z toho byly pěkně vystrašené. Začaly jí utíkat do blízkého lesa a měly s druhou učitelkou co dělat, aby se s nimi vrátily v pořádku do budovy školky. Všechny prý byly vyděšené a ubrečené. To bude pořádný poprask. Umíš si představit, co z toho udělají rodiče těch mrňousů?“
„Já si to představit ani nechci. A nechci už další telefonát na toto praštěné téma. Copak se ti lidé zbláznili? Draci a v dnešní době 21. století? Hele, nemůže tu natáčet třeba nějaká filmová společnost nějakou pohádku nebo film pro děti? Asi bychom to měli zjistit, co ty na to? Hele, tak se do toho rovnou pusť, jo?“ navrhl šerif nezvyklou práci kolegovi.
„Musí to bej? Já bych to ještě chvíli ignoroval. Zítra napíšou v novinách, že se tu natáčí nějaký nový sci-fi film a bude to jasný. Hele, potřeboval bych dnes vypadnout trochu dřív. Včera jsem ti říkal, že můj kluk má dnes důležitý zápas,“ řekl seržant Jorgensen.
„Tak jo, necháme to na zejtra. Třeba máš pravdu a něco se tu točí. Abych si tu nepřipadal jako kretén, když budu obvolávat jednotlivá filmová studia Hollywoodu. Tak běž! A pozdravuj Jeffa. Vyřiď, že mu držím pěsti, tak ať jim to nandá!“
Vtom opět zazvonil telefon.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.