Kapitola 4 Vanesska má prázdniny

Dny ubíhaly a mokré jaro se toho roku konečně přehouplo do teplých letních dnů. A Vanessce začaly konečně dlouhé dva měsíce letních prázdnin. Však se na ně také pořádně těšila! Co ale bude s jejich pejskem, až celá rodina poletí k moři? Rodiče též plánovali cestu do Ameriky. Tatínek rozhodl, že se o psa postará hospodyně paní Málková. On se přece nebude s dovolenou podřizovat nějakému psovi.
Malé Dolci byly skoro tři měsíce. Už byla docela zkušené štěně. Věděla, že boty nejsou k jídlu ani ke hraní. Došlo jí, že doma se nečůrá. Všechnu potřebu dělala pouze na zahradě nebo na procházce, kam ji občas hodná panička anebo holčička Vanesska vzaly.
Když nebyl nikdo doma, což se stávalo docela vzácně, Dolci věděla, že musí vydržet a za žádnou cenu se v domě nikde nesmí vyčůrat ani vykakat. Většinou však doma bývala kromě rodičů dětí buď paní na hlídání nebo hospodyně.
Dolci si také často o všem možném krásně snila. Ležela se zavřenýma očima, takže to vypadalo, že spinká. Připomínala si krásné chvilky se svou psí maminkou a sourozenci. Měla ovšem už také spoustu hezkých zážitků s Vanesskou a Vašíkem. A tak bylo stále o čem snít.
Občas jezdila s celou rodinou k někomu na návštěvu, kde měli také pejska. S cizím psem se někdy skamarádila a na návštěvu se pak velmi těšila. A moc ráda jezdila se svými lidmi autem.
Jenže před týdnem odjela Vanesska na tábor. A včera dokonce odletěl i malý Vašek s babičkou a dědou až k moři. A Dolci se začalo hodně stýskat. Chodila smutně po domě nebo zahradě a nic ji nebavilo. Jen co odjeli děti, odjížděla její panička často mimo domov. A tak se stávalo, že fenečka zůstala sama v domě jenom s hospodyní. Ta, když měla svou práci v domě i na zahradě hotovou, odjela k sobě domů. Bydlela na sídlišti v paneláku. Paní Málková měla totiž také svou vlastní rodinu.
Dolci doslova osiřela. Přes den běhala na zahradě, ale v noci byla jako vždy zavřená v komoře. Ležela ve svém pelíšku a snažila se svou samotu zaspat, co to jen šlo…
Jenže někdy se stalo, i když výjimečně, že ji napadlo dělat i velkou neplechu. Přece jenom byla ještě malé štěně. A když se pejsek nudí, může způsobit pěknou pohromu. A k té se nyní schylovalo.